Příbuzné milujeme srdcem, ne tělem. A waycest je vyjímka!

Já ti to vynahradím 2

9. srpna 2007 v 17:59 |  Já ti to vynahradím
Vešli sme do našeho domu. Sundal sem si kabát a když sem ho věšel, docela jasně sem cejtil jak mi čumí na zadek. Začal sem se červenat, ani nevim proč, ale tahle situace prostě byla celá taková…. Trapná. Mikey se opřel o dveře do kuchyně, nejspíš abych nemohl odejít z chodby, a řekl "Noo… tak co brácho, co budeme dělat?" bylo mi jasný, co chce dělat on.
Nechtěl sem stát na chodbě, ale zároveň sem nechtěl jít blíž k Mikeymu. Bezvýchodná situace.Bylo vidět, že se tim baví. Věděl že mam strach, že mam strach o něj. Takhle se on nikdy nechoval. Nikdy za tu dobu co ho znam. A já ho znam celej život. Ne, nebudu tu stát jako debil. Prostě kolem něj projdu, a když si bude dovolovat, dam mu jasně najevo že tohle nesmí.

Vydal sem se směrem k Mikeymu. Když sem chtěl projít, zatarasil mi rukou cestu. "Myslíš, že si v klidu odejdeš? Ne to ne, bracho. Dneska ne." Musel sem se zhluboka nadechnout abych mu klidně odpověděl. "A co chceš dělat? Znásilnit mě?" a on se začal smát. "Ne. Opravdu si nemyslim že to bude nutný." Jo tak to joo… to mě hned uklidnilo… ha ha ha… začínam nabírat hysterii. "Jasně. Nebude nutný. Co tim kurva myslíš?" myslim že už poznal že začínam hysterčit a tak mě pustil. Sakra, proč hned tak vyjedu? Chtěl sem jít do pokoje ale zarazil sem se. Nedam najevo že je mi to nepříjemný. Budu dělat jako kdyby se nic nedělo. Tak sem si místo toho šel udělat kafe. Vlastně se ani nic neděje. Mikey nic nedělá. Jenom… tak trochu provokuje. Pokoušel sem se uklidnit sám sebe, ale moc to nešlo. Ruce se mi třásly a celou dobu sem cejtil Mikeyho oči upřený na mě. Vylil sem horkou vodu na sebe. "Jau! Kurva!! To se může stát jenom mě!" Mikey se začal smát. To je mu podobný. Opřel se o Linku. Přesně tak aby na mě měl dobrej výhled. "Chceš poradit? Sundej si triko. Máš ho nacucaný tou horkou vodou." Sundal sem si ho. Hrozně to pálilo. Na břiše mi naskákaly rudý skvrny. Mikey mi očima sjížděl celou horní polovinu těla. A pak se usmál. "Počkej něco přinesu." A odešel. Počkal sem. Samozřejmě. Co jiného sem měl dělat? Za chvíli přišel a v ruce držel mokrej hadr. Ledovej abych byl přesnej. Přiložil ho na jeden z mnoha rudejch fleků, který, jak už sem řekl, zdobili muj hrudník, a já syknul. Kurva to pálí. "Vim že to pálí, ale pokus se nehejbat, ano?" on si pečování o mě užíval. Dotýkal se mě víc než bylo třeba. Nemůžu říct jestli mi to bylo příjemný nebo ne. Ani nemůžu říct kdy přesně se jeho ruka dostala na muj pásek, a kdy přesně se jeho rty dostali na moje. Nemůžu přesně říct kdy hadr spadnul na zem, ani kdy sem já spadnul na pohovku. Všechno bylo tak rychlý... Prsty přebíhající po mích zádech, jazyk bloudící po mém krku. Šeptané sliby, pár kroků dozadu, okraj pohovky. Pak už sme leželi, já vespod, sundal sem Mikeymu triko a nechal sem dlaně přeběhnout po jeho hrudníku a snažil sem se nemyslet na to že je to špatný. Konejšil mě svým šepotem, přesvědčoval pomocí rukou kterýma začal svlíkat moje kalhoty. Přišlo mi, jako kdyby se to nedělo mě, jako kdyby místo mě na tý pohovce ležel někdo jinej. Tohle přece není možný. Věděl sem že to chce udělat, ale myslel sem si že já to nechci. Omyl. Já to chtěl, jenom sem to nevěděl. Někdy se v sobě nevyznám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Way Elizabeth Way | Web | 4. listopadu 2007 v 10:30 | Reagovat

Wow! Hustý:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama