Příbuzné milujeme srdcem, ne tělem. A waycest je vyjímka!

My Little Frikey

9. srpna 2007 v 17:49 | Linka |  Jednorázovky
Všichni byli na mol. Totálně. "Neměli by sme tolik pít" napadlo Gerarda. Ten jedinej byl v tomhle okamžiku schopnej normálně přemýšlet nebo aspoň trochu fungovat. Ray se válel na sedačce a zíral na strop. Bob spal. A Mikey se i s Frankem před pár minutama zřítili ze sedačky a teď se vášnivě líbali na podlaze. Nikomu ze zúčastněných to ale nevadilo. Na to byli moc vožraný. Gerard na ně bez zájmu koukal a nalil si další skleničku. "To sem zvědavej co budou dělat až vystřízlivěj" napadlo ho a sám se pro sebe uchechtnul. "Uvidíme" a kopnul jí do sebe na ex.
Ráno
Mikey's POV
Awww kurva… moje hlava. Neměl sem včera tak chlastat. Co sem to včera vyváděl? V hlavě sem měl jako vymetýno. A pak se najednou myšlenky začali vracet a bylo jich čim dál tim víc. KURVA!! Vylekaně sem otevřel oči. A koukal sem do Frankových oči. Muj bože má tak krásný oči… že sem si toho v životě nevšim? Ne Mikey nemysli na to! "Dobré ráno" řekl Frankie a chtěl mě políbit. Já sem ho ale odstrčil. Muj bože co se to děje?! "C-Co to kurva děláš??" Zatvářil se tak smutně že sem měl sto chutí ho znova obejmout. NE MIKEY NE! "Já… myslel sem že po včerejšku…" za včerejšek bych si nejradši nafackoval. "Včerejšku? Byl sem ožralej! Nic se nestalo, jasný? NIC se NESTALO!!" pak sem se zved a zdrhal do svýho pokoje. "Mikey! Stůj! Vrať se! Prosím!" volal za mnou Frank. Ale já se neotočil. Ne. Nemoh sem.
Frankie's POV
Probral sem se dřív než Mikey. Hlava mi po včerejšku třeštila ale cejtil sem se absolutně šťastně. Cejtil sem Mikešův dech na mim krku a jeho tlukot srdce. Chvíli sem se bál otevřít oči. Doufal sem že se mi to jenom nezdálo. Ale ne nemohlo. Pamatoval sem si Mikeyho rty, Mikeyho ruce pod mim trikem… Mikeyho šepot… sliby který mi šeptal do ucha… že mě miluje že mě neopustí…. Otevřel sem oči. Přímo u mě byl Mikey. Sjížděl sem očima ty rty který sem směl konečně políbit. Přemýšlel sem jestli se mam zvednout. Ne radši ne. Nechci ho vzbudit. Pak se ale zbudil sám. "Dobré ráno" usmál sem se a chtěl sem ho políbit. Ale on mě odstrčil. Bylo to jako špatnej sen. Křičel na mě. A pak utek. Volal sem za nim, ani nevim co. Vim jenom že sem chtěl aby se vrátil a aby řek že to tak nemyslel aby mi řek že mě miluje.. stejně jako to říkal včera…
Šel sem do kuchyně dát si něco k snídani. Né že by se mi chtělo, ale zvyk zvítězil. V kuchyni už seděl Gerard a pročítal noviny. Nasypal sem si nějaký cornflaky a zalil to mlíkem. Bylo mi jedno co to je. Před pár minutama sem byl nejšťastnější člověk na světě a teď sem se cejtil hrozně. Sed sem si naproti Gerardovi a čuměl do svý misky. Co sem si to vzal? Já tohle přece nejim. "Tak co užili ste si noc?" řek Gerard a zasmál se. "Nech toho, jasný??" cejtil sem se absolutně nas dně. "Ale.. snad sem toho tolik neřek… ste se tam po sobě váleli… si myslíš že o tom nevim?" "Říkam ti, nech toho!" zavrčel sem na něj. Myslel sem že mu jednu ubalim. Nechtěl sem brečet. Nechtěl sem dát najevo jak mě to zranilo. Prudce sem se zvednul, tak prudce že sem tu misku shodil na zem. Mlíko se všude rozprsklo a miska se rozletěla na kusy. "Sakra podívej se co děláš!" zařval Gerard. Já sem si ho ale nevšímal. Odešel sem.
Mikey's POV
Seděl sem na posteli a šoupal nohama. Sakra. Já asi fakt nebudu normální. Nechápu proč sem po něm tak vyjel. Chovam se jak debil. Ale…. Nemoh sem ho nechat ať si dělá neděje. Já ho nemiluju. Tečka. Nemůžu. Nikdy sem nebyl zamilovanej do kluka. Nikdy sem nebyl a nikdy nebudu. I když musim uznat že Frankie je dost přitažlivej…ale…. Zmlkni! Měl bych se mu jít omluvit. Jo to bych měl. Ale nebudu ho líbat nebo něco takovýho… to po mě nikdo nemůže chtít.
Šel sem k němu do pokoje a zaklepal sem. Ze vnitř se ozvalo uslzené "Dále" zhluboka sem se nadechl a otevřel dveře…..
Frankie's POV
Byl sem u sebe v pokoji a… no nestydim se to přiznat. Brečel sem. Pak někdo zaklepal na dveře. Myslel sem že je to třeba Gerard nebo tak. Rozhodně sem nečekal že příde Mikey. Navíc vypadal celkem smutně. Sednul si ke mně na postel a spustil. "Frankie… promiň.. já.. neměl sem na tebe křičet" prosííím řekni že mě miluješ řekni to! "Bylo to moc… divný… já..." položil sem mu prst na rty aby přestal plkat. "Mikey… já tě miluju už celkem dlouho… nikdy sem ti to neřek ale teď už to víš." Pak sem se k němu nahnul a začal ho líbat. Pomalu něžně…. Užíval sem si ten pocit. Mikey mi zajel rukama do vlasů. Stejně jako včera. Začal sem ho líbat trochu vášnivěji a on se toho hned chyt a zajel mi jazykem až do krku. Pak mě položil na postel. Vždycky sem byl zvyklej že já sem ten co udělá první krok, ten co je dominantní. Ale tentokrát to zjevně neplatilo. Strčil mi ruku pod triko a pak mi ho sundal úplně. Začal mě líbat na krku a pak jazykem kroužil kolem mejch bradavek. Cejtil sem se jako v sedmym nebi. Tak dlouho sem na tohle čekal. Postupoval pořád níž až narazil na okraj mejch kalhot, který touhle chvílí byli docela těsný. Začal je rozepínat. Pomalu. Vychutnával si to, že se pomalu dostávam do mírný agonie z toho jak sem ho chtěl. Když byly kalhoty konečně dole a já už se psychicky připravoval na to co příde vrátil se k mejm rtům a začal mi je žužlat. "Frankie?" tázavě se na mě podíval "Chceš to? Můžu kdykoli přestat…" zmoh sem se jenom na zasténání a na "Přestaneš a zabiju tě." Usmál se na mě. Tak jak to umí jenom on. Pak už byly dole i moje boxerky a já cejtil jeho dech na mim *****. Pak mě vzal do pusy a já myslel že vybouchnu slastí. Bylo to tak úžasný. Zaryl sem nehty do prostěradla. Snažil sem se moc nesténat… nechtěl sem aby o nás věděl celej barák. Ale ono to moc nešlo…
Mikey's POV
Nevim co to do mě vjelo. Asi mi přeskočilo nebo co. Když mě začal líbat oplácel sem mu to ale pak sem ho položil na postel sem mu sundal triko se mu dobejval do kalhot. I přes to, že sem si říkal že už se to nestane. Ale tentokrát mi to vůbec nevadilo. Chtěl sem dokončit to co sem včera načal.
Tak sem byl přesně tam kde sem nechtěl, dělal sem přesně to co sem nechtěl a užíval si to. Užíval sem si když sténal moje jméno. Polykal sem. Teda aspoň sem se snažil. Nechutnalo to nijak světoborně ale i tak to bylo skvělý. Znovu sem ho políbil takže mohl ochutnat sám sebe. Wow… muselo to bejt zajímavý. Miluju ho? Nebyl sem si jistej ale rozhodně sem byl rád že sem za nim do toho pokoje zašel. "Miluju tě." Řek sem.Tekly mu slzy. Ale jiný než když sem vešel. Tohle byli slzy štěstí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Way Elizabeth Way | Web | 4. listopadu 2007 v 10:59 | Reagovat

To je NÁDHERNÝÝÝÝ:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama