Příbuzné milujeme srdcem, ne tělem. A waycest je vyjímka!

Victorian Age

24. srpna 2007 v 16:48 | Linka |  Victorian Age
22. června, Léta Páně 1865
"Bratře?" ozval se za mnou Gerard. Stál ve dveřích do knihovny a hledal mě mezi hradbami knih, které jsem vyndal. "Tady jsem." Odvětil sem a postavil jsem se, aby mne uviděl. "Otec s tebou chce hovořit. Je v obývacím pokoji. A uprav si límeček." Pak odešel. Odložil jsem knihu a vyšel z knihovny. V zrcadle na chodbě jsem se upravil a sešel po schodech do obývacího pokoje. Seděla tam matka a vyšívala, na druhé straně pokoje pak otec, který četl noviny. Když si mě povšimli, tak matka složila vyšívání a odešla, otec poklepal rukou na křeslo, vedle něho. Posadil jsem se. "Myslím že je čas abychom si promluvili o tvé budoucí manželce." Řekl. Když mi bylo deset, zasnoubili mne, ale má snoubenka nedávno zemřela. Gerard už je zasnouben od svých pěti let a již brzy bude jeho nastávající šestnácte let, takže se bude konat svatba. Vím, že s ní Gerard v životě nemluvil. A vím, že já se svou nevěstou taky nebudu moci hovořit osamotě, až do dne svatebního. "Ale otče, já netoužím po žádné manželce." Namítl jsem. "Ach, opravdu? A koho by sis tedy chtěl vzít za ženu, když ne dívku?" zeptal se otec a pobaveně nadzvedl obočí. "Chlapce." Odvětil jsem prostě. Veškerá pobavenost rázem zmizela z otcova obličeje. "Kdyby si bylo teprve několik málo roků, chápal bych tento vtip jako chlapeckou rozpustilost! Ale ty jsi již muž, který brzy vstoupí v svátost manželskou a tento přístup se k tobě opravdu nehodí!" sklonil jsem hlavu a snažil jsem se tvářit kajícně. Nebyl to vtip. Ale věděl jsem že je to nemožné. Vzít si chlapce. Jaká troufalost, jenom pomyslet. Věděl jsem že mířím do pekla a velice jsem se styděl. Nemohl jsem to někomu říct, nikdo by mě nepochopil. Tohle se nesluší, řekl mi Gerard, jediný komu jsem to kdy řekl. Od té doby se mi již nikdy nepodíval do očí a skorem se mnou nepromluvil ani slova. Byl jsem ostudou naší rodiny. "Pamatuješ si ještě na malou Lizzie, synu?" zeptal se mne otec po chvíli. Zapátral jsem v paměti. Naposledy jsem jí viděl když mi bylo šest. Obě naše rodiny byli na procházce v parku. Byla o dva roky mladší, měla pršák a malý růžový deštníček, kterým mi bouchala do hlavy. "Ano, pamatuji. Otče." Řekl jsem. "Vyrostla z ní krásná mladá dáma." Pokračoval otec ve svém monologu. "Již jsem hovořil se svým otcem, není proti. Jak jistě víš, je o celé dva roky starší, ale myslím si, že to nebude vadit." Znovu se zahleděl do novin. "Ne nebude, otče." A i kdyby vadilo, co já s tím zmůžu?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pumpkin Pumpkin | Web | 24. srpna 2007 v 19:17 | Reagovat

V poslednom čase je tu viac fanfiction z rokov 18xx, hlavne po When telly wasnt. A je to super! :D Teším sa na pokračovanie!

2 Linka Linka | Web | 24. srpna 2007 v 21:47 | Reagovat

jo až na to, že já to měla vymyšlený už někdy vod srpna, jenom sem byla líná to napsat XD zeptej se Dee :))

3 Pumpkin Pumpkin | Web | 24. srpna 2007 v 22:48 | Reagovat

Linka: :D aha. Okay...

4 Dee.Dominika Dee.Dominika | E-mail | 27. srpna 2007 v 10:39 | Reagovat

To můžu potvrdit :D Jinak super,ten nápad mě dostává

5 Anaj Anaj | Web | 27. srpna 2007 v 13:59 | Reagovat

Paci sa mi to :))) Je to mile, ze konecne je Mikey ten "teply" :D

6 Daisy Daisy | 28. srpna 2007 v 16:23 | Reagovat

děcko jeď...ja chcu pokračování XD

7 Pumpkin Pumpkin | Web | 30. srpna 2007 v 0:03 | Reagovat

Pokracovanie!!! :D

8 LoLo2 LoLo2 | E-mail | 31. srpna 2007 v 13:01 | Reagovat

Heeej hustý. xD Už se těšim na pokračování.

---

Btw co myslíte že bude příště - třeba 30. století? xD

9 Pája Pája | 3. září 2007 v 18:45 | Reagovat

Je to zajímavý, chce to rychle pokráčko :-)

10 Mecki Mecki | Web | 16. září 2007 v 13:38 | Reagovat

Jé pokráčko urychelně xDDD je to dobrej nápad...

11 van Dracula van Dracula | Web | 24. listopadu 2007 v 21:46 | Reagovat

právě jsem začal psát svou první povídku o mcr. Není to romantika, je to trosku horor, ale treba se to nekomu zalibi, no nicmene než to dopisu tak vam prece jen jistou dávku romantiky daruji ve formě povídky která sice není vysloveně o chemikách, ale je jimi inspirovaná (teda hudbou) a je to slash - vymyšlený charaktery (až na Integru van Hellsing) tak kdo má zájem může si to přečíst a za komenty budu rád. Na my silent romance vám dodám odkaz až jí uveřejním XD tak zatím kdo by si chtel pocist

http://chaos-eyes.blog.cz/0711/sweet-revenge

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama